Správce Gadmore mi řekl: "Künde, s politováním vám musím sdělit, že od té doby, co jsem vám odňal všechna privilegia, se absolutně nic nestalo."
"Já vím, pane správce," přisvědčil jsem.
"Ta záležitost s mešními hostiemi," pokračoval, "přesahuje obvyklé meze a nelze ji považovat za obyčejný žertík, to jistě chápete. Pro římského katolíka je to nesmírně vážná věc."
"Já vím, pane správce," řekl jsem. "Někteří chlapci tady otce Flynna se mi to pokoušeli názorně vysvětlit."
"Doufám, že jste jim popřál sluchu," ucedil otec Flynn.
"Je těžké popřát sluchu pěstím," řekl jsem.
Správce zvedl ruku: "Neodcházejme však od jádra našeho rozhovoru. Oč jde: vysmívat se náboženství, to je strašně vážná záležitost a otec Flynn si přál důraznější zákrok než pouhou ztrátu privilegií."
"Ano, pane správce," hlesl jsem.
"Otec Flynn," recitoval správce s důrazem, "psal na diecézi svému monsiňorovi a ten telefonoval guvernérovi a ten zase telefonoval mně."
"Ano, pane správce," přitakal jsem. Poprvé jsem si všiml drobných znamének, že správce Gadmore otce Flynna zase tak hrozně nemiluje, ale jeho osobní city vůči faráři mi rozhodně nemohly nijak prospět. Všechno zašlo mnohem dál, to jsem viděl úplně jasně.
"Chtěl jsem vám sdělit," pravil správce, "že se na vás sepisuje žaloba. Někdy příští měsíc budete předvolán před nejvyšší porotní soud monequoiského kresu. Guvernér je toho domnění, že proces prokáže s konečnou platností pravdu a ukončí všechnu tu nejistotu."
"Ano, pane správce," říkal jsem jako stroj.
"To naneštěstí pro vás znamená," pokračoval správce, "že vyjde najevo celá pravda, Künde."
"Jakže, pane správce?"
"Míním všechny vaše akce, které jste podnikal proti svým kolegům ve vězení," sděloval mi.
Všechny moje vtípky! "Čili se to dovědí?"
"Není vyhnutí."
Otci Flynnovi sršely z očí blesky: "Co že se dovědí?"
"Všecko po řadě, otče," usadil ho správce a obrátil se ke mně. "Chtěl jsem vás předem varovat. Jestli máte ještě možnost si svou reputaci mezi kolegy trochu napravit, je myslím na čase, abyste se do toho pustil."
"Ano, pane správce," přikývl jsem. V zoufalství mi zraky zabloudily za správcovu postavu, do zahrady, kde se nyní rozprostíralo oslnivé panoráma jarních barev. Kdyby to tak Andy viděl, pomyslel jsem si ve snaze odpoutat se od chmurných meditací nad tou šlamastykou, do které jsem se dostal. Všechny ty květy venku, barevné koberce a pěšinky a -
"He - he," vyrazil jsem ze sebe.
Oba se na mě podívali. Otec Flynn byl jedno černé mračno. Správce Gadmore se mě zeptal: "Co to mělo být, Künde?"
"He - he," nemohl jsem se udržet. "Ho - hóó. HA ha ha ha ha ha -"
"Co je to s vámi, chlape?" Správce se prudce zvedl ze židle, otec Flynn mě měřil nevraživým pohledem a Stoon popostoupil kupředu. "Copak jste se -"
"Koukejte!" zařval jsem. "Koukejte, tam venku!" A ukázal jsem do zahrady. "Butler to dělal!" zaječel jsem. "Butler to dělal!"
Zahrádko moje zlatá! Juj, juj, juj, zahrádečko moje!
Uprostřed koberce bílých macešek se skvělo z levandulově modrých hvozdíků slovo POMOC.
Velké zahradní sedmikrásky tvořily písmena slova DRŽÍ, zatímco MĚ zářilo v růžových azalkách, to vše na oslnivě zlatavém pozadí blatouchů.
A slova V LAPÁKU se vlnila žlutí tulipánů v pestré směsici modrých macešek, zvonečků, kosatců a blankytných pomněnek.
"On to věděl!" hulákal jsem. "Když jste vyhodili Petera Corse, věděl, že bude na řadě on, sám mi to říkal!"
V tu chvíli byli již všichni u okna a civěli vyjeveně ven včetně Stoona. Ječel jsem za jejich nechápavě vyhrbenými zády, protože ve mně všechno najednou povolilo a já si nedovedl počít nic jiného, než že jsem pořád strašlivě hulákal: "To je přesně jeho styl, to byl formát!" ječel jsem. "Ironie, obrátit všecko na ruby! Chtěl pomoct, protože ho v kriminále nikdo nedržel, a věděl, že se proti tomu nedá nic dělat, a tak si vymyslel tohle!"
Pomalu se otočili a podívali se na mě. Správce byl úplně omráčený. "Takže vy jste to nebyl, Künde," řekl. "Celou tu dobu jste to nebyl vy."
